základní péče

Sklípkani jsou především noční tvorové, kteří se dají relativně snadno chovat. Uvádím zde nezbytně nutné vybavení terária a znalosti.

Neměli byste je však během dne bezdůvodně vyrušovat z jejich klidu. Každé narušení jejich klidu vede u sklípkanů ke stresu. Přesto jsou určité úkony, které je nutné dělat pravidelně.

Při úkonech v teráriu je dobré postupovat spíše energicky, než opatrně. Sklípkan se obvykle schová do úkrytu při nějakém vyrušení, v horším případě může i vyběhnout a zaútočit, protože terárium je jeho území a vaše ruka je narušitel. Pro agresivní a toxicky významné sklípkany můžeme využít plastovou krabičku a sklípkana dočasně přiklopit.

Nejsou to tak nároční tvorové, jako je tomu například u hadů, ještěrek atd. Ovšem některé důležité věci nesmíme zanedbávat. A tyto věci si probereme v následujících tématech: Bydlení a Krmení.

Bydlení

Terárium

K chovu sklípkanů používáme nejčastěji terária vyrobená ze skla, ovšem můžeme použít třeba pro mláďata plastové faunaboxy a nebo krabičky. V první řadě musíme vědět, jakého sklípkana do jakého terária umístíme.

Nabízejí se nám hned 3 varianty terárií:

- pro stromové druhy

- pro zemní druhy

- pro norové druhy

Terárium pro stromové sklípkany by mělo být dostatečně vysoké. Základna by měla být například 20 x 30 x 40 cm (d x š x v)

Terárium pro zemní sklípkany by nemělo být moc vysoké (z důvodu pádu sklípkana a jeho poranění). Proto jako základna se například doporučuje 40 x 40 x 30 cm (d x š x v).

Terárium pro norové sklípkany by mělo být vysoké s otevíráním na vrchu terária a vrstva substrátu dostatečně velká (cca 30 cm).

Terárium vždy dobře zajistěte, nevkládejte žádné ostré předměty a nestabilní věci, které by mohli našeho chovance zavalit!

Vlhkost a větrání

Jednou z důležitých součástí terária musí být větrání, aby docházelo k výměně vzduchu a nedocházelo k tvoření plísní a hub, Plísně by se mohly přenést na sklípkana a ten by mohl uhynout. Větrání je důležité pro udržování vzdušné vlhkosti, ta je pro většinu sklípkanů důležitá, protože pochází ze subtropických a tropických pásem kde se vzdušná vlhkost pohybuje okolo 85%, a proto je to pro naše chovance důležitá. Takové větrání může být třeba vytvořená mezírka při lepení terária nebo vlepený pruh drátěného pletiva.

K měření relativní vzdušné vlhkosti můžeme zakoupit hygrometr (vlhkoměr), který je k dostání v každém zverimexu.

Substrát

Sklípkanům nemusíme přímo nahrazovat jejich přirozené prostředí, bylo by to možná i technicky nemožné. Při volbě substrátu můžeme volit různé materiály:

- přírodní materiály: rašelina, lesní hrabanka, hlína apod. Ovšem je nutná jejich sterilizace z důvodu zavlečení parazitů např. v troubě nebo mikrovlnné troubě

- umělé materiály: Lisovaná kokosová vlákna (lignocel)

                        Lignocel

 Výzdoba terária

Je to jen na naší fantazii nebo se můžeme nechat inspirovat prostředím, kde se náš sklípkan vyskytuje, ale neměl by chybět úkryt a vždy miska s vodou. Jako úkryt může posloužit kus květináče nebo kokosová skořápka, ale v dnešní době jsou na trhu nejrůznější umělé skalky, kameny, pařezy atd.

Co se týče živých květin, doporučil bych nějaké odolné a tuholisté, aby nebyly poničeny (např. bromélie). Já raději používám rostliny umělé, ale je to na každém z nás.

Osvětlení a teplota

Sklípkani jsou aktivní především v noci, kdy se teplota přece jen liší od teploty dne, mnohdy ji regulují deště. Nezapomeňme, že přes den jsou sklípkani v noře kde je teplota konstantní. Ale například zástupci rodu brachypelma, které si nevyhrabávají nory byli často pozorovány, jak se přes den sluní a vyhřívají na slunci. Obecně bych doporučoval teploty v teráriích 20 - 28°C.

Zdrojem požadované teploty může být žárovka zabudovaná v květináči (vybereme spíše slabší žárovku, třeba 15 W), také můžeme využít topné desky nebo kameny. Pokud budeme terárium jakkoliv vyhřívat doporučuji zakoupit teploměr.

Sklípkanům nemusíme denně svítit za účelem světla, nevyžadují ho. Proto doporučuju používat žárovku pouze jako udržování teploty v teráriu.

Terárium pro zemní druh - Grammostola rosea

Krmení

Sklípkani jsou od narození predátoři. Loví každou živou kořist, na kterou si vzhledem ke svému tělu troufnou. Naši chovanci nepotřebují dostávat potravu často oproti jiným terarijním zvířatům a vzhledem k tomu, že potrava není pro sklípkany finančně náročná, tak si to může dovolit každý. A dnešní prodejny nabízejí široký výběr krmného hmyzu a hlodavců.

Sklípkani kořist nepolykají ani nerozkousávají, využívají tzv. vnější trávení - na svou oběť bleskurychle zaútočí a zaboří do jejího těla jedové chelicery (klepítka), vyloučí do kořisti trávící šťávy, organická hmota se začne rozkládat a vytvoří kašovitou hmotu, kterou poté sklípkan nasává ústy do žaludku.

Příjímání potravy se u sklípkana projevuje zvětšováním zadečku (abdomen), je to jediná elastická část jeho těla.

Mláďata sklípkanů například krmíme nymfami cvrčků (tzv. mikrocvrčci), nebo nastříhanýma kouskama dospělých cvrčků, švábů, červů atd. Po krmení musíme vždy prohlédnout krabičky a odstranit zbytky potravy, protože by zbytky mohly plesnivět a rozšířit se i na sklípkana. Mláďata můžeme krmit 2-3x týdně.

S růstem sklípkana podáváme potravu přiměřenou jeho velikosti, především cvrčky, larvy brouků Tenebrio molitor (mouční červi), Zophobas morio ("zofobasi"), myší holátka nebo laboratorní myši. Vždy se musíme přesvědčit, že pavouk potravu zkonzumoval. Jinak by se potrava mohlo schovat a napadnout sklípkana při svlékání kdy je úplně bezmocný. A potravu nepodáváme ani v době kdy se sklípkan svléká. Odrostlejší a dospělé jedince můžeme krmit jednou do týdne ale při podávání např. laboratorních myší nebo holátek stačí i jednou za měsíc.

Sklípkani dokážou být kupodivu dlouho bez potravy, takže se nemusíme bát odjet třeba na dovolenou. Důležitou roli hraje miska s vodou, ta by v teráriu měla být permanentně. Důležité je pouze, aby krmení bylo zkonzumováno a zbytky potravy odstraněny před odjezdem někam na dovolenou.

Nedoporučuji sklípkany zbytečně překrmovat, zadeček pak mají nafouknutý k prasknutí a mohou si ho snadněji poranit a zemřít. U dospělých jedinců překrmení může způsobit nezájem o páření.

Grammostola rosea při krmení myším holátkem

Brachypelma albopilosum při krmení sarančetem